Historie

Rané období kopané v Jablunkově

Kopaná se stala v minulém století nejpopulárnějším sportem na naší planetě a ani jablunkovsko nestálo při prudkém rozkvětu této míčové hry na počátku 20. století stranou. Dle první verze počátky tohoto sportu souvisejí podle všeho se sociálními poměry ve městě. Jablunkovští studenti, kteří studovali a sportovně se vyžívali na vysokých školách v celé Československé republice, přinášeli své bohaté zkušenosti a seznamovali městskou i okolní mládež s pravidly kopané. Dle druhé verze to byli italští vojáci, kteří v našem městě pobývali v neklidném období roku 1918 – 1920, když si ve volných chvílích zahráli fotbal a tak byli to právě oni, co začali učit jablunkovské kluky kouzla fotbalu.

V této době se hrálo na divoko. Zatím nebyly vytvořeny nadřízení organizace, veškerá činnost byla neorganizovaná, hráči nebyli registrování. Utkání se hrála nahodile a mužstva hráli mezi sebou jen tak pro vlastní zábavu a potěšení. Kopaná se brzy rozrostla do všech vrstev a v roce 1924 se již rýsovaly první organizační snahy. Největší překážkou byl nedostatek potřebné hrací plochy. Mladí sportovci však byli velice aktivní a dovedli si poradit. Hráli všude, kde to bylo možné. První provizorní hřiště byly v městském lese, na bývalé tržnici a za továrnou Koh-i-nor. Později se založením sportovních klubů vznikly hřiště naproti dnešnímu zdravotnímu středisku, v Žihle vedle bazénu a na Bělé.

 

Budování fotbalového hřiště na Bělé v roce 1932


Vznik Těšínské fotbalové župy

Celý sportovní život trpěl nedostatkem organizační jednoty a pořádku, které by činnost klubu řídila. Chyběly stanovy, hrací a soutěžní řády. Všechny sportovní kluby cítili nutnost založit jednotnou organizaci, která by činnost klubu řídila.  V poválečné době první organizaci sportovních klubů prováděly Brno a Haná, kde v roce 1919 byly ustanoveny župy svazu fotbalového. K nim patřily zpočátku ostravské, valašské a těšínské kluby. Překážkou většího rozvoje byla jednak větší vzdálenost, ale i málo pochopení organizování sportovního dění, takže ostravské a těšínské kluby v rámci Hanácké župy nedosáhly  významu.

Teprve rozšiřováním fotbalu přibývalo na Ostravsku a Těšínsku sportovních klubů. Jejich funkcionáři neměli dostatek pochopení pro potřebu se organizovat v rámci Hanácké župy. V únoru 1920 byla ustanovena Slezská župa. Po překonání prvotních a potíží se začalo konečně pracovat, ovšem i nově ustanovenou Slezskou župu pronásledovala řevnivost klubů. Radostnější byla skutečnost, že se do župy hlásilo stále více klubů. Horší byla již okolnost, že v oné době tu ještě nebyla mistrovská soutěž. Slezská župa byla bouřlivá, každý člen župy prosazoval jenom zájmy svého klubu opomíjeje přitom zájem celku.

V roce 1930 se začaly prosazovat výrazněji kluby z těšínska jako PKS Polonia Karviná, SK Slezská Sparta Orlová, PKS Sila Třinec, AFK Dolní Suchá, SK Meteor Orlová a jiné. Byli to především zástupci těchto klubů, kteří se domáhali k vytvoření vlastní fotbalové župy, jenž by lépe znali místní problematiku a mohli více ovlivňovat fotbalové na Těšínsku. Návrh na vytvoření Těšínské župy byl předložen Československému fotbalovému svazu a doporučen představiteli tehdejších žup – Slezské, Hanácké a Brněnské.

Návrh byl schválen a tak 14. prosince 1931 došlo k ustavující schůzi Těšínské fotbalové župy. Sídlem župy byla Karviná, sídlem sekretariátu Fryštát. Utvoření Těšínské fotbalové župy nebylo pro slezskou kopanou šťastným tahem.  Slezská fotbalová župa ztratila svou četnost a v oblasti tak vznikly dvě, sice samostatné, ale poměrně malé župy. Činovníci Těšínské fotbalové župy konstatovali, že ze Slezské fotbalové župy odešlo 18 klubů ze všech tříd.

V násedujících letech dochází k dalšímu ustanovení nových sportovních klubů na Těšínsku. Mimo jiné vznikl Sportovní klub (SK) Jablunkov a Polský klub sportowy (PKS) Beskid Jablunkov. Bez nadsázky lze říci, že fotbalové kluby z Jablunkova, lze považovat za zakladatele Těšínské župy fotbalové.